Herálec

Herálec je prastará osada, nejstarší zachovaná zpráva pochází z roku 1368 a 1485. Od nepaměti stál na vrchu nad Herálcem na moravském břehu dřevěný kostelík sv. Kateřiny. >Za těch časův pátou nědeli sem přijížděl duchovní z Nového Města, dříve z Německýho<. V roce 1785 >do kostela hromová rána udeřila< a hned příští rok se začal stavět nový kostel. Díky své poloze na hranici zemí českých a moravských se Herálec, stejně jako několik dalších vesnic na hraničním pomezí, dělí na Český a Moravský Herálec. Hraniční čárou je řeka Svratka. V dávných dobách měl Herálec svého vlastního rychtáře a spadal pod pána na Rychmburku. Český Herálec leží na levém břehu řeky Svratcavy (Svratky). Významným zdrojem práce byl odjakživa dřevařský průmysl. V okolních lesích, hlavně však na moravské straně jsou dodnes patrny četné stopy po dolech. U Žákovice (Žákovy hory) kutali horníci ze žďárského kláštera stříbro. V jiných místech se zas hledala železná ruda. Sklářská huť byla založena v roce 1745. Dnes žije v Herálci 1260 obyvatel. Do katastru obce patří také obce a osady Herálec na Moravě, Brušovec, Český Herálec, Kocanda a Kuchyně o celkové výměře 2385 ha. Současný Herálec leží na obouch březích v údolí řeky Svratky v nadmořské výšce 642 metrů. Mezi zajímavosti v okolí obce patří četné skalní útvary, Devět skal, Žákova Hora, Černá skála, Milovské Perničky, Čtyři Palice a jiné. Herálec leží na okresní silnici číslo 350, nedaleko křižovatky s okreskou číslo 343.

Základní statistické údaje o obci